rok 2019

„To je cirkusový kůň“, pronesla zájemkyně o koně…..

 

Máme u nás na prodej valáška. Je majitelky, která se odstěhovala do Norska a nás pověřila, abychom koně prodali do dobrých rukou. Valášek je hodný, jen je trochu živější. Dnes se na něj přijeli podívat tři paní. Když přijeli, koník byl uvázán u uvaziště, kde v klidu stál. Před tím jsme jej drobet očistili. Valášek je pastevně ustájen na našich velkých pastvinách a zrovna nevypadal, že by mohl jít na výstavu. Tři paní se přihrnuly ke koníkovi a začali jej ošmatlávat. Jedna na čumáku, druhá na uších, třetí na krku. Poplácat, ošmatlat, párkrát vyjeknout. Z klidného koníka, který stál v pohodě s námi přivázán, se stal najednou pošuk. Začal házet hlavou a podupávat. Valášek nemá rád, když jej někdo matlá na čumáku a leze mu rukou do huby. Koně jsem odvázal a šel jsem s ním do kruhovky. Řekl jsem, že jej opracuji, aby se na něm mohly svézt. Koně jsem pustil bez vodítka do volnosti a po chvíli v klidu předvedl klidný krok, pak klus a nakonec po zahřátí i cval na správnou nohu na obě strany. Nemám rád dlouhé cválání v kruhovce, tak jsem koně zastavil a nechal jej přijít ke mně pro pauzu. Jedna z těch paní řekla: „To je cirkusový kůň“ když viděla, že koník mě následuje a stojí u mě bez vodítka. Co na tohle mam říci.


Foto z kurzu

Pracujeme s koňmi tak, aby nám rozuměli. Někdy tomu říkáme přirozená komunikace. Koně nenutíme, že nás musí následovat, pokud chce a rozumí nám, tak je s námi rád, jde si pro pauzu a má pocit bezpečí. Tohle ty paní vůbec nechápaly. Pak jsem si koně vzal na ohlávku a dlouhé vodítko. Předvedl jsem, co koník zvládá. Ustoupení zádi, ustoupení předkem, couvání. Opět zazněla věta, že to je cirkusák. Omyl. To je běžná práce s koněm. Takhle koně připravujeme pod sedlo. Je to koňská mateřská školka. Než jsem stačil něco vysvětlit, tak paní řekli, že koně nechtějí, že jezdit nejdou, že je moc živý a že si představovali něco jiného. To je v pořádku. Každý má svého ideálního koně ve své hlavě. Jen snad poučení. Když vidíte cizího koně, nehrňte se k němu a nezačněte jej hned ošmatlávat na hlavě. Jsou koně, kteří to nemají rádi. Na čumáku mají intimní místo, které já u koní respektuji a nikdy je tam nehladím. Nechám si od koně očichat vršek ruky a pak koně hladím po krku, nejlépe po kohoutku. Hlavu koně respektuji a když mě kůň nechá, abych jej pohladil mezi očima, jsem vděčný. Nos koně nehladím vůbec. Citlivé a intimní místo koně respektuji. Když paní odjely, tak se koník uklidnil a byl zase jako beránek.
Obdivuji, co nám lidem koně vše odpustí.

Hezký den s koňmi.

Kateřina a Josef

Zpět na Aktuálně   Zpět na kategorii